Čertášův triumf

Olej na sololitu| 35 x 35 cm | autor EVENOT

      | Když zrak za víčky schováváš a sám před sebou se utíkáš, tu v propastné tmě sotva poznáváš, s čím se vskutku potýkáš.

      | A nezdržíš se, abys stál. Tak se mlhou času prodíráš, bys stanul za okny, co zvou tě dál. Ten zámek každé noci proklínáš.

      | Tys jeho pánem i sluhou. Všechny dveře, jak je znáš, pro tebe tu stále budou. V každém okně na sebe se podíváš.

      | A kdo víc je prokletý? Zda ten zámek, nebo ty, Čertáši, ptáš se zlobou, žalem prokvetlý, když průvan oheň roznáší.

      | Plamen zažehl jsi s vírou, radostí, že zlomíš staré prokletí, že taháš kartu se štěstím, když žárem spálíš staletí.